LEV-H-ART - Špatné propadne sítem a dobré zůstává v nás... pro radost

Prolog 

Sním o lítání
a o nás všech,
co maj stejný přání
a stejnej pech…

To jsou první čtyři verše, které v podání dvou „levhartích“ muzikantů, veřejně zazněly z pódia pro pár set posluchačů v lomnickém divadle jedné lednové soboty roku 1987. S odstupem 33 let můžeme s radostí napsat, že jsme pech neměli, ale naopak obrovské štěstí. Obrovské štěstí, že do konce „pechu“ z této písně chyběly jen necelé tři roky a i tyto tři roky byly naplněny určitým souzněním „portovní“ a „folkáčské“ komunity. Po té následovalo ještě dalších 30 let s muzikou. Měli jsme obrovské štěstí na lidi okolo nás, kamarády vrstevníky, muzikanty, konferenciéry, nadšené organizátory přehlídek a nahrávání, zvukaře, více či méně spřátelené kapely a mnohé další osoby, které jsme na té cestě, jak s muzikou, tak i mimo ní, potkali.

Chceme se s Vámi podělit o naše zážitky s muzikou, s duem Tágo a folkovou skupinou Lev-H-Art. Určitě to není ta největší část našich životů a životů všech našich spoluhráček a spoluhráčů z kapely, asi to ani nejsou ty úplně nej nej momenty podstatné a to i dnes, viděno ve zpětném zrcátku. Při tvorbě této knihy jsme nevzpomněli na nic nepublikovatelného a snad jsme na té naší hudební cestě nikoho neurazili tak silně, že by na nás vzpomínal ve zlém.

Jestli máte chuť a čas, ponořte se s námi do vzpomínek. Přejeme Vám příjemný zážitek.

Za Lev-H-Art zapsal
Pavel Kučera s přispěním všech členů skupiny